Udržitelnost
Udržitelnost
Obnova krajiny
Kombinace rekultivace a přirozené obnovy
Ve většině českých hnědouhelných lomů doposud probíhala klasická technická a biologická rekultivace, díky které vznikla nová jezera, travnaté plochy, pole, lesy nebo rozptýlená zeleň a rekreační zázemí.
S obnovou území po těžbě si velmi rychle poradí i sama příroda v procesu takzvané sukcese. Představuje trend preferovaný a nově zahrnutý i v související legislativě nejen v České republice, ale i v zahraničí. Bez zásahu vznikají mimořádně cenná přírodní prostředí, kam se vracejí ohrožené či zcela vymizelé druhy živočichů a krajina lépe odolává klimatickým změnám.
Lom ČSA po skončení těžby
Přínosy přirozené obnovy
podpora biodiverzity v krajině
vznik udržitelných vodních ploch s pozitivním vlivem na hydrologické poměry v krajině
beznákladová údržba území, která dlouhodobě nezatíží státní rozpočet ani okolní obce
Lom ČSA po skončení těžby – unikátní a jedinečné místo v evropském měřítku
V celém území lomu ČSA bude rekultivováno přes 4 500 ha ploch = zhruba 6 000 fotbalových hřišť. Rekultivované plochy budou přístupné po dokončení jednotlivých rekultivačních prací okolo roku 2030.
Přirozená obnova – sukcese bude využita na 821 ha plochy bez započítání jezera. Území bude přístupné veřejnosti velmi brzy po ukončení těžby, přibližně do jednoho roku.
Projekt Green Mine
Podíl jednotlivých forem rekultivací na celém území lomu ČSA podle aktualizovaného plánu [ha]
- ZEMĚDĚLSKÁ
- JEZERO
- PŘÍRODĚ BLÍZKÁ OBNOVA (SUKCESE)
- LESNÍ
- DALŠÍ VODNÍ PLOCHY
- OSTATNÍ FORMA (LOUKY, REMÍZKY, CESTY, ...)
Zachování pestré krajiny s bohatou druhovou skladbou rostlin a živočichů
Lom ČSA představuje co do počtu vzácných druhů flory a fauny nejpřednější lokalitu v celé ČR. Celkem zde bylo zjištěno neuvěřitelných 269 vzácných druhů v různých stupních ochrany či ohrožení, jejichž populace jsou zde navíc často i velmi silné.
Přirozený vznik jezera ČSA
Oproti původně preferované obří vodní ploše uměle napouštěné mnoho desítek let z řeky Ohře zvítězila varianta menšího jezera s přítoky z horských potoků a přirozeně ustálenou hladinou, která respektuje riziko nedostatku vody a minimalizuje budoucí provozní náklady.
Plocha jezera ČSA zaujme zhruba 503 ha, čímž se stane největším umělým jezerem v ČR. Hladina by v prvních letech měla stoupat relativně rychle, za 20 let do plochy blížící se rozloze jezera Milada u Ústí nad Labem.
Na čistotě vody v budoucím jezeře nám záleží
Ve zbytkové jámě lomu ČSA se už vytváří základ budoucího jezera. Protože je lom stále ještě aktivní, probíhají sanační práce a příprava na budoucím gravitačním svedení veškerých vod z vlastního povodí do prostoru zbytkové jámy, k plnohodnotnému přirozenému napouštění jezera zatím nedochází. Už nyní se ale na dně lomu hromadí voda, hladina stoupá a je nutné pečlivě hlídat její kvalitu.
Kvalitu vody pro nás hlídá externí odborná firma ENKI, která se zabývá aplikovaným výzkumem za pomoci moderních technologií. Provozuje vlastní akreditovanou laboratoř ve vědeckém parku v centru Třeboně. Disponuje týmem odborníků napříč specializacemi. Mimo jiné byl tento tým poradním orgánem při napouštění všech zbytkových jam po těžbě v ČR, také u napouštění jezera Most. Společnost ENKI spolupracuje při kontrole kvality vody s ČZU. Pravidelně odebírají vzorky vody v budoucím jezeře a na budoucích zdrojích napouštění v různých hloubkách. Kontroly se zaměřuji na chemické složení, zooplankton, fytoplankton, proměřují se základní fyzikálně chemické parametry, jako jsou průhlednost vody, vodivost, koncentrace kyslíku, pH a jejich stratifikace od hladiny ke dnu.
Kontroly v roce 2025
29. 4. 2025
Závěr kontroly - Celkově lze hodnotit plankton sledovaných nádrží jako chudý s nízkou biomasou. To je typické pro nádrže na těžebních územích v Podkrušnohoří a souvisí s malým stářím nádrží (další druhy nádrž ještě nedokázaly osídlit), s nízkou koncentrací živin (příznivé ve srovnání s eutrofizovanou okolní kulturní krajinou), s velkou průtočností nádrží, s vysokou koncentrací solí a případně i proměnlivým chemismem. Nebyly pozorovány žádné známky zvýšené toxicity vody.
Komentář ke kontrole ke stažení ZDE
12. 6. 2025
Závěr kontroly – Lze sledovat zlepšující se stav. To naznačuje, že pH vzroste, a to povede k dramatickému snížení koncentrace kovů. Zelená barva vody není chemické zbarvení, je to způsobeno fytoplanktonem, který je potravou pro zooplankton, larvy pakomárů. Jakmile se svede voda z okolních čerpacích stanic do budoucího jezera, během jednoho roku poklesnou koncentrace většiny kovů deseti až stonásobně.
Komentář ke kontrole ke stažení ZDE
Video z kontroly ZDE
15. 9. 2025
Závěr kontroly ještě není k dispozici
Kvalitu vody zkontrolovala i Česká inspekce životního prostředí
ČIŽP provedla kontrolu zaměřenou na nakládání s povrchovými a důlními vodami lomu ČSA z hlediska požadavků plnění vodního zákona a navazující legislativy. Protokol o provedené kontrole z 11. 9. 2025 mimo jiné konstatuje:
- Vodohospodářskou kontrolou, která byla zaměřená na nakládání s důlními vodami a jejich vypouštění do vod povrchových, a dále na ověření jakosti důlních vod v lomu ČSA, nebylo prokázáno porušování vodního zákona. Rovněž nebylo zjištěno nedovolené vypouštění důlních vod do vod povrchových, které bylo v kontrolovaném období prováděno v souladu s podmínkami výše uvedených rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje.
- Analýzou nezávislých odběrů zajištěných během kontroly ČIZP bylo ověřeno, že koncentrace ve zkoumaných ukazatelích jsou v dobré shodě s údaji vykazovanými kontrolovanou osobou.
- Rovněž nebylo kontrolou ČIŽP prokázáno, že by důlní vody z lomu ČSA ohrožovaly jakost vod podzemních, v některém případně využívaném zdroji podzemní vody, což je dáno významným zaklesnutím hladiny důlních vod oproti okolnímu terénu a velkou vzdáleností od nejbližší bytové zástavby.
Protokol ke stažení ZDE
Projekt Green Mine
Řeší udržitelnou budoucnost lomu ČSA po ukončení těžby hnědého uhlí. Cíl projektu bude v první etapě naplněn vybudováním páteřní komunikace a modrozelené infrastruktury pro zpřístupnění lokality ČSA a revitalizací bývalého dolu Centrum pro další hospodářské využití. Součástí projektu jsou i vědecko-výzkumné aktivity zaměřené například na krajinu, nové materiály a klimatické technologie nebo na edukaci a propagaci transformačních projektů.
Více na greenmine.cz
Biosafari
BIOSAFARI je nová virtuální prohlídka lomu ČSA, která nahrazuje oblíbené Uhelné safari. Přístupná bude v aplikaci na smart telefonech i na webových stránkách. Představí všechny zajímavé a atraktivní aspekty industriálního prostředí povrchového hnědouhelného lomu, od historie těžby, přes technické unikáty až po rekultivaci či přirozenou obnovu krajiny.
Okruh má patnáct zastavení naplněných informacemi, obrazovým i mluveným materiálem.
Vstup na web Biosafari
7 pro čistý vzduch
Ekologizace uhelných zdrojů
Elektrárny Chvaletice a Počerady zaznamenaly v uplynulých letech největší snížení emisí od velkých ekologizací v 90. letech.
Díky mnohamiliardovým investicím se podařilo ve spalinách významně snížit koncentrace jemných prachových částic, oxidu siřičitého i oxidů dusíku.
Ve spolupráci s akademickým sektorem probíhá náročný aplikovaný výzkum, jehož cílem je splnit nové evropské limity na zbytkové emise rtuti.
Teplárny Kladno a Zlín reprezentují jedny z nejmodernějších a nejčistších uhelných zdrojů na území České republiky.
V obou zařízeních se v posledním období podařilo navýšit podíl spoluspalování biomasy.
Co je to emisní výjimka?
V první řadě velmi nešťastný termín. Ve skutečnosti jde totiž o ekologizační program, kterým Evropská unie poskytuje elektrárnám a teplárnám dostatek času na to, aby provedly potřebné miliardové investice do ekologizace. Podobá se dřívějšímu Národnímu přechodovému plánu ekologizace, který zdrojům umožnil splnit parametry v souladu se směrnicí o průmyslových emisích. Tyto nástroje tedy rozhodně nemají pomoci provozovatelům obcházet pravidla, ale nasměrovat je ke snížení emisí. Zejména kvůli drastickému limitu na rtuť požádalo o emisní výjimku 22 velkých energetických zdrojů v ČR, tedy více než 70 %. V Počeradech a Chvaleticích se dosud podařilo splnit 23 ze 24 přísných evropských parametrů.
Historie a kontext
Zatímco ještě před 30 lety byly elektrárny a teplárny suverénně největšími znečišťovateli českého ovzduší, po velké ekologizaci v 90. letech se jejich podíl dramaticky snížil a po dalších mnohamiliardových investicích v novém miléniu již nepatří mezi největší problémy životního prostředí. Dobře je to vidět na příkladu jemných prachových částic, které podle oficiálních dat způsobují nejčastější příčinu smogu a překročení imisních limitů. Český hydrometeorologický ústav uvádí, že veřejná energetika a výroba tepla vyprodukuje pouze 1,6 % těchto znečišťujících látek. Dominantní zdroje reprezentují lokální topeniště v domácnostech (83,1 %).
Snížení dopadů těžby
Rotační mlžicí jednotka
- Vyvinuta ve spolupráci s Výzkumným ústavem hnědého uhlí (VUHU)
- Funguje podobně jako sněžné dělo na sjezdovkách – jemná mlha se naváže na prachová zrna a zabraňuje jejich unášení větrem
- Snížení prašnosti a hlučnosti, vysoká efektivita, minimální spotřeba vody
- Celosvětově unikátní patentové řešení, využití zařízení v ostatních lomech nejen v ČR
Mlžná stěna
- Vyvinuta ve spolupráci s Výzkumným ústavem hnědého uhlí (VUHU)
- Automatické řízení meteorologickou stanicí – spouštění při optimálních podmínkách (bez deště a silného větru)
- Snížení prašnosti a hlučnosti
Další opatření
- Odprášení přesypů poháněcích stanic pásových dopravníků
- Skrápění dopravních cest v lomu
- Zelený pás – vysazování stromů na vybraných místech, vytváření přirozené bariéry na okraji lomů
