Udržitelnost
Udržitelnost
Obnova krajiny
Kombinace rekultivace a přirozené obnovy
Ve většině českých hnědouhelných lomů doposud probíhala klasická technická a biologická rekultivace, díky které vznikla nová jezera, travnaté plochy, pole, lesy nebo rozptýlená zeleň a rekreační zázemí.
S obnovou území po těžbě si velmi rychle poradí i sama příroda v procesu takzvané sukcese. Představuje trend preferovaný a nově zahrnutý i v související legislativě nejen v České republice, ale i v zahraničí. Bez zásahu vznikají mimořádně cenná přírodní prostředí, kam se vracejí ohrožené či zcela vymizelé druhy živočichů a krajina lépe odolává klimatickým změnám.
Lom ČSA po skončení těžby
Přínosy přirozené obnovy
podpora biodiverzity v krajině
vznik udržitelných vodních ploch s pozitivním vlivem na hydrologické poměry v krajině
beznákladová údržba území, která dlouhodobě nezatíží státní rozpočet ani okolní obce
Lom ČSA po skončení těžby – unikátní a jedinečné místo v evropském měřítku
V celém území lomu ČSA bude rekultivováno přes 4 500 ha ploch = zhruba 6 000 fotbalových hřišť. Rekultivované plochy budou přístupné po dokončení jednotlivých rekultivačních prací okolo roku 2030.
Přirozená obnova – sukcese bude využita na 821 ha plochy bez započítání jezera. Území bude přístupné veřejnosti velmi brzy po ukončení těžby, přibližně do jednoho roku.
Projekt Green Mine
Podíl jednotlivých forem rekultivací na celém území lomu ČSA podle aktualizovaného plánu [ha]
- ZEMĚDĚLSKÁ
- JEZERO
- PŘÍRODĚ BLÍZKÁ OBNOVA (SUKCESE)
- LESNÍ
- DALŠÍ VODNÍ PLOCHY
- OSTATNÍ FORMA (LOUKY, REMÍZKY, CESTY, ...)
Zachování pestré krajiny s bohatou druhovou skladbou rostlin a živočichů
Lom ČSA představuje co do počtu vzácných druhů flory a fauny nejpřednější lokalitu v celé ČR. Celkem zde bylo zjištěno neuvěřitelných 269 vzácných druhů v různých stupních ochrany či ohrožení, jejichž populace jsou zde navíc často i velmi silné.
Přirozený vznik jezera ČSA
Oproti původně preferované obří vodní ploše uměle napouštěné mnoho desítek let z řeky Ohře zvítězila varianta menšího jezera s přítoky z horských potoků a přirozeně ustálenou hladinou, která respektuje riziko nedostatku vody a minimalizuje budoucí provozní náklady.
Plocha jezera ČSA zaujme zhruba 503 ha, čímž se stane největším umělým jezerem v ČR. Hladina by v prvních letech měla stoupat relativně rychle, za 20 let do plochy blížící se rozloze jezera Milada u Ústí nad Labem.
Projekt Green Mine
Řeší udržitelnou budoucnost lomu ČSA po ukončení těžby hnědého uhlí. Cíl projektu bude v první etapě naplněn vybudováním páteřní komunikace a modrozelené infrastruktury pro zpřístupnění lokality ČSA a revitalizací bývalého dolu Centrum pro další hospodářské využití. Součástí projektu jsou i vědecko-výzkumné aktivity zaměřené například na krajinu, nové materiály a klimatické technologie nebo na edukaci a propagaci transformačních projektů.
Více na greenmine.cz
Biosafari
BIOSAFARI je nová virtuální prohlídka lomu ČSA, která nahrazuje oblíbené Uhelné safari. Přístupná bude v aplikaci na smart telefonech i na webových stránkách. Představí všechny zajímavé a atraktivní aspekty industriálního prostředí povrchového hnědouhelného lomu, od historie těžby, přes technické unikáty až po rekultivaci či přirozenou obnovu krajiny.
Okruh má patnáct zastavení naplněných informacemi, obrazovým i mluveným materiálem.
Více informací
7 pro čistý vzduch
Ekologizace uhelných zdrojů
Elektrárny Chvaletice a Počerady zaznamenaly v uplynulých letech největší snížení emisí od velkých ekologizací v 90. letech.
Díky mnohamiliardovým investicím se podařilo ve spalinách významně snížit koncentrace jemných prachových částic, oxidu siřičitého i oxidů dusíku.
Ve spolupráci s akademickým sektorem probíhá náročný aplikovaný výzkum, jehož cílem je splnit nové evropské limity na zbytkové emise rtuti.
Teplárny Kladno a Zlín reprezentují jedny z nejmodernějších a nejčistších uhelných zdrojů na území České republiky.
V obou zařízeních se v posledním období podařilo navýšit podíl spoluspalování biomasy.
Co je to emisní výjimka?
V první řadě velmi nešťastný termín. Ve skutečnosti jde totiž o ekologizační program, kterým Evropská unie poskytuje elektrárnám a teplárnám dostatek času na to, aby provedly potřebné miliardové investice do ekologizace. Podobá se dřívějšímu Národnímu přechodovému plánu ekologizace, který zdrojům umožnil splnit parametry v souladu se směrnicí o průmyslových emisích. Tyto nástroje tedy rozhodně nemají pomoci provozovatelům obcházet pravidla, ale nasměrovat je ke snížení emisí. Zejména kvůli drastickému limitu na rtuť požádalo o emisní výjimku 22 velkých energetických zdrojů v ČR, tedy více než 70 %. V Počeradech a Chvaleticích se dosud podařilo splnit 23 ze 24 přísných evropských parametrů.
Historie a kontext
Zatímco ještě před 30 lety byly elektrárny a teplárny suverénně největšími znečišťovateli českého ovzduší, po velké ekologizaci v 90. letech se jejich podíl dramaticky snížil a po dalších mnohamiliardových investicích v novém miléniu již nepatří mezi největší problémy životního prostředí. Dobře je to vidět na příkladu jemných prachových částic, které podle oficiálních dat způsobují nejčastější příčinu smogu a překročení imisních limitů. Český hydrometeorologický ústav uvádí, že veřejná energetika a výroba tepla vyprodukuje pouze 1,6 % těchto znečišťujících látek. Dominantní zdroje reprezentují lokální topeniště v domácnostech (83,1 %).
Snížení dopadů těžby
Rotační mlžicí jednotka
- Vyvinuta ve spolupráci s Výzkumným ústavem hnědého uhlí (VUHU)
- Funguje podobně jako sněžné dělo na sjezdovkách – jemná mlha se naváže na prachová zrna a zabraňuje jejich unášení větrem
- Snížení prašnosti a hlučnosti, vysoká efektivita, minimální spotřeba vody
- Celosvětově unikátní patentové řešení, využití zařízení v ostatních lomech nejen v ČR
Mlžná stěna
- Vyvinuta ve spolupráci s Výzkumným ústavem hnědého uhlí (VUHU)
- Automatické řízení meteorologickou stanicí – spouštění při optimálních podmínkách (bez deště a silného větru)
- Snížení prašnosti a hlučnosti
Další opatření
- Odprášení přesypů poháněcích stanic pásových dopravníků
- Skrápění dopravních cest v lomu
- Zelený pás – vysazování stromů na vybraných místech, vytváření přirozené bariéry na okraji lomů
