Činnosti
Vyrábíme elektřinu a teplo
Elektrárna Chvaletice
Díky strategické poloze pouhých 30 km od geografického středu ČR je energetickým srdcem východních Čech a jedinou elektrárnou v regionu, která má certifikaci na vyrovnávání výkyvů v síti, obnovení dodávek po rozpadu sítě i tzv. ostrovní provoz. Zajišťuje stabilní dodávky elektrické energie z tuzemských zdrojů. Čtyři bloky vyrábějí elektřinu, která pokrývá základní spotřebu (24 hodin) i spotřebu ve špičkách (12 hodin) s dynamickým výkonem od 100 do 820 MW.
Virtuální prohlídka
820
MW instalované
kapacity
4
výrobní bloky
Elektrárna Počerady
Instalovaným výkonem 1 050 MW patří k největším tepelným elektrárnám v ČR. V 90. letech prošla rozsáhlou ekologizací a jako první v zemi uvedla do provozu odsířené výrobní bloky. Elektřinu vyrábí v pěti kotlích z hnědého uhlí, které se dopravuje po železnici z nedalekého lomu Vršany. Získala certifikaci pro poskytování podpůrné služby pro přenosovou soustavu i ostrovní provoz, což obojí významně přispívá k zajištění stability energetické sítě.
Více informací
1050
MW instalované
kapacity
5
výrobních bloků
Teplárna Kladno
Provozuje jeden z nejmodernějších českých kogeneračních zdrojů na výrobu elektřiny a tepla. Instalovaná technologie a způsob jejího provozu minimalizují množství emisí vypouštěných do ovzduší. Teplárna tak splňuje ekologické normy České republiky i EU. Výkon kladenské elektrárny dosahuje ve třech blocích 524 MW. Umožňují využít palivový mix s podílem biomasy a dvě flexibilní plynové turbíny.
Dokumenty ke stažení
524
MW instalované
elektrické kapacity
5
výrobních bloků
966
MW instalované
tepelné kapacity
Teplárna Zlín
Hlavními výrobními jednotkami jsou dva fluidní kotle spojené s turbogenerátory. Instalovaný výkon pro výrobu elektřiny je 64 MW a pro výrobu tepla 373 MW. Kromě uhlí může spalovat biomasu a bioplyn. Podíl spalování biomasy přitom každoročně stoupá. Použitá technologie a způsob provozu zajišťují maximální omezení množství emisí vypouštěných do ovzduší.
Dokumenty ke stažení
64
MW instalované
elektrické kapacity
2
výrobní bloky
373
MW instalované
tepelné kapacity
Stavební alternativní materiály
SILO TRANSPORT, a.s.
Je výhradním dodavatelem certifikovaných stavebních alternativních materiálů (SAM) z elektráren (Chvaletice a Počerady) a tepláren (Kladno a Zlín) patřících do skupiny Sev.en Česká energie. Výrobky dodává po celé ČR, dále do Německa, Rakouska, Slovenska a Maďarska i z dalších sedmi zdrojů v České republice, se kterými má dlouholeté obchodní vztahy. Certifikované výrobky dodává svým odběratelům včetně dopravy až na místo určení (tzv. na paritě DAP).
Na základě rámcových kupních smluv spolupracuje přímo nejen s velkými mezinárodními stavebními společnostmi a výrobci stavebních hmot (cementárny, betonárny, cihlárny, výrobci malt a omítek, výrobci SDK a další), ale je schopna pokrýt i potřeby menších odběratelů. Společnost svým odpovědným podnikáním naplňuje principy cirkulární ekonomiky a přináší pozitivní environmentální dopad do odvětví výroby stavebních hmot.
Sev.en Smart EP s.r.o.
Logistická společnost zajišťující ve spolupráci s externími dopravci především silniční automobilovou dopravu pro společnost SILO TRANSPORT.
Těžíme uhlí
Lom Vršany
Lom Vršany je nejmladší hnědouhelný lom v České republice s nejdelší životností uhelných zásob v rámci schválených těžebních limitů. Uhlí by se v této lokalitě mohlo těžit až za horizont roku 2040.
Těžební lokalitu Vršany spravuje společnost Vršanská uhelná a.s.
207
milionů tun
zásob
11
MJ/kg průměrná
výhřevnost
2040
životnost lomu
za horizont roku
Technika a technologie v lomu Vršany
KU 800
Kolesové rýpadlo – těží nadložní souvrství včetně 1. uhelné sloje.
Hmotnost: 3 300 tun
Výška: 51,3 m
Max. hodinový výkon: 3 300 m3/hod.
KU 300
Kolesové rýpadlo – těží uhelné sloje.
Hmotnost: 1 250 tun
Výška: 28 m
Max. hodinový výkon: 1 800 tun uhlí/hod.
ZP 6600
Zakladač – zakládá skrývkové hmoty na vnitřní výsypce.
Hmotnost: 1 790 tun
Výška: 30 m
Max. hodinový výkon: 3 300 m3/hod.
PVZ 2500
Pásový vůz zakládací – slouží k zakládání výklizu z uhelného lomu.
Hmotnost: 330 tun
Výška: 14 m
Max. hodinový výkon: 2 500 m3/hod.
K 800
Kolesové rýpadlo – ve spojení s kolejovou dopravou těží odkliz a sprašové zeminy v prostoru Slatinické výsypky.
Hmotnost: 1 400 tun
Výška: 31 m
Max. hodinový výkon: 900 m3/hod.
ZD 1800, ZD 2100
Kolejové zakladače – ve spojení s kolejovou dopravou zakládají skrývkové hmoty, elektrárenské popílky a sprašové zeminy na výsypce bývalé lokality Jan Šverma.
Hmotnost: 1 300 tun
Výška: 28 m
Max. hodinový výkon: 1 800/2 100 m3/hod.
E7
Lopatové rýpadlo – ve spojení s kolejovou dopravou zakládá skrývkové hmoty a elektrárenské popílky na výsypce bývalé lokality Jan Šverma.
Hmotnost: 371 tun
Max. hodinový výkon: 420 m3/hod.
E25
Lopatové rýpadlo – nakládá podsypové materiály a popílky.
Hmotnost: 110 tun
Max. hodinový výkon: 200 m3/hod.
DPD
Dálková pásová doprava (DPD) – jedna sekce DPD se skládá z poháněcí stanice, středních dílů s válečky, vratné stanice a speciálního dopravního pásu. Pro těžbu uhlí se používá šíře 1 200 mm s rychlostí 4,0 m.s-1.
Rekultivujeme
REKULTIVACE a.s.
Společnost je profesionálem v oblasti sanace a obnovy území po těžbě. Díky jejímu odbornému přístupu vzniká ekologicky vyvážená krajina se stabilním ekosystémem. Jednotlivé části (pole, lesy, louky, vodní plochy) do sebe funkčně zapadají. Kromě tvorby nových krajinných útvarů zajišťuje také údržbu již rekultivovaných lesních, zemědělských i ostatních zelených ploch.
V procesech rekultivace se v poslední době začíná prosazovat i přirozená obnova území - sukcese.
20 000 000
vysazených dřevin, které vytvořily les o rozloze tří Boubínských pralesů
10 000 000
m3 přesunuté zeminy na úpravy a zpevnění svahů v lomu
20
km cest a cyklostezek na rekultivovaných plochách
Typy rekultivací
Lesnická
Rekultivační smíšené listnaté lesy jsou jedinečné ekosystémy, které v těžební krajině stabilizují základní životní podmínky pro početnou skupinu rostlin a živočichů. Vysazují se především prostokořenné sazenice, u nichž musí být doložen i jejich genetický původ. Pěstební cyklus trvá zhruba 10 let a teprve potom může být lesní rekultivace ukončena na základě rozhodnutí orgánu životního prostředí.
Zemědělská
Zemědělská rekultivace začíná skrývkou kulturních vrstev půdy v předpolí povrchového lomu, aby se vytvořila dostatečná zásoba zeminy, která se při rekultivaci využije. Podle zvoleného technologického postupu vznikne během pěti až osmi let orná půda, za tři roky louka nebo pastvina, případně jiný druh zemědělské rekultivace. Pro zlepšení kvality půdy a zvyšování její úrodnosti je důležitý výběr plodin, kterými se plochy střídavě osévají.
Vodní
Propojuje vodní ekosystémy v nové krajině, kde se spontánně vznikající a již existující vodní útvary doplňují technickými prvky, jako jsou příkopy, drény nebo vodní nádrže, aby se stabilizoval vodní režim v daném území. V současné době je obecně nejvýznamnější formou vodní rekultivace zavodňování zbytkových jam, kdy se vytěžený lom zatopí a vznikne jezero.
Sukcese a ostatní
Při rekultivaci ostatní se krajinné úpravy vhodně přizpůsobují budoucímu využití. Zahrnuje přístupové komunikace, technickou infrastrukturu území, mokřady a plochy řešené jako rozptýlená rekreační zeleň. Krajina se tak obohatí například o solitérní stromy, aleje podél cest nebo skupiny dřevin a keřů. Součástí ostatní rekultivace je i sukcese, kdy se na plochách určených k rekultivaci podporuje přirozený přírodní vývoj ekosystému a zachovává to, co příroda sama vytvořila.
Jsou u nás doma
Slavík modráček
Ohrožený druh, který si velmi oblíbil vršanský biotop. Ornitologové odhadují, že se zde vyskytuje asi 400 párů, což je v rámci celé republiky naprosto mimořádné.
Poštolka obecná
Vršanský lom si oblíbili také někteří dravci. Hnízdí přímo na strojích, ruch šachty jim nevadí.
Volavka popelavá
Ohrožený druh, který na šachtu přilétá především za potravou.
Vodouš bahenní
Na Vršanech tento ohrožený druh nehnízdí, ale pravidelně se sem vrací. Má totiž rád malé vodní tůňky a středně velké vodní plochy, ve kterých je kvalitní voda, nezamořená rybami.
Bělořit šedý
Jeho populace v okolí šachty představuje kolem 200 párů. Jinde v republice se v takovém počtu nevyskytuje. Patří mezi ohrožené druhy.
Podílíme se na dotačních projektech
Green Mine – celková revitalizace a resocializace lomu ČSA
Projekt je spolufinancován Evropskou unií
Hlavním cílem projektu je dát udržitelnou budoucnost lokalitě zázemí uhelného lomu Československé armády a bývalému dolu Centrum a přispět k řešení sociálních, hospodářských a environmentálních problémů nejen samotné lokality lomu, ale také celého regionu.
Název programu: Operační program Spravedlivá transformace
Registrační číslo projektu: CZ.10.02.01/00/24_048/0000375
Nositel projektu: Sev.en Inntech a.s.
Partneři projektu:
- Česká zemědělská univerzita v Praze
- Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, z.s.
- Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
- VUHU a.s.
- Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i.
Termín realizace: 1. 1. 2024 – 31. 12. 2027
Způsobilé výdaje: 639 392 044,64 Kč
Dotace: 530 313 181,48 Kč
Biorafinace a cirkulární ekonomika pro udržitelnost
Poskytovatelem je Technologická agentura ČR
Cílem jsou nové produkty z obnovitelných zdrojů v návaznosti na strategii oběhového hospodářství využívající ekologicky šetrné technologie řešící jednotlivé prvky Zelené dohody pro Evropu týkající se aktuálních společenských a ekologických problémů. Efektivní využití odpadů pocházejících ze zemědělství, živočišné výroby či lesnictví i různých vyřazených staveb, elektrozařízení a plastů k získávání biostimulantů ze zeleného hydrolyzátu z živočišných odpadů, zemědělské rekultivace skládek směsným biouhlem s biostimulanty pro rychle rostoucí dřeviny, nové biopesticidy pro náhradu chemických pesticidů; katalyzátory pro syntézu petrochemických látek z etanolu na bázi lignocelulózových materiálů, ropné produkty z kompletní recyklace plastů, zelená energie opětovným využitím vyřazených solárních panelů atd.
Název programu: Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence
Registrační číslo projektu: TN02000044
Nositel projektu: Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.
Partneři projektu:
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze, projektu: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., ORLEN UniCRE a.s., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., BRIKLIS, spol. s r.o., REMA Systém, a.s., RABBIT Trhový Štěpánov a.s., EcoFuel Laboratories s.r.o., Univerzita Palackého v Olomouci, TRISOL farm s.r.o., Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., První jílovská a.s., PAPEK s.r.o., TERAMED, s.r.o., WEEE, a.s., Sev.en Inntech a.s.
Termín realizace: 01/2023 – 12/2028
Možnosti alternativního využití vedlejších energetických produktů
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Cílem projektu je získání nových znalostí pro vývoj nových inovativních a tržně uplatnitelných produktů z vedlejších energetických produktů prostřednictvím aktivit průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.
Název programu: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Název projektu: Možnosti alternativního využití vedlejších energetických produktů
Registrační číslo projektu: CZ.01.1.02/0.0/0.0/21_374/0027250
Jméno žadatele: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
Jméno partnera: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FSI)
Termín realizace: 1. 9. 2021 – 31. 5. 2023
Způsobilé výdaje: 10 339 827 Kč
Dotace Sev.en Inntech, a.s.: 248 404 Kč
